»Musym ze źiśimi serbski powědaś, gaž cu něco změniś«
Rozgrono z Jensom Martinom, pśistajonym we wótźělbje za wódowe góspodaŕstwo w krajnem amśe za wobswět w Pódstupimje, wó serbskej rěcy, wó póchaźe a źo se doma cujo
Wy sćo w Bórkowach wótrosli. Kake kórjenje ma Waša swójźba how?
Mója swójźba jo južo pśecej na tom dwórje była. To jo mója domownja how. Mója maś a mója sotša ze źowku něnto tudy bydle. Dłujko smy krowy měli. Něnt su how jano hyšći jaden kóń, jadna kóza, pór kurow a rowno tak wjele kóckow. To dosega juž. Kuždy drugi kóńc tyźenja som how.
Kaka běšo Waša pówołańska droga?
Som nejpjerwjej, hyšći w NDRskem casu, zachopił wódowe góspodaŕstwo studěrowaś. W šuli běšo tak, až sy krydnuł jadno póraźowanje a tam su gronili: »Z takimi censurami móžoš proběrowaś take něco studěrowaś.« Ale nic na skótnego gójca. To som nejpjerwjej kśěł, dokulaž som how taki póśěg k pśiroźe měł. Wóni su gronili, až w Błotach dajo wódu, tšugi, rěki a ja dejm wódowe góspodaŕstwo studěrowaś, dokulaž změjom how dobre źěłowe městno. Tak som to w Drježdźanach studěrował. Pěś lět pózdźej som to zacuśe měł, až to njamóžo wšykno byś a pón som hyšći studěrował pśirodošćit w Tharanźe na fakulśe za gólnistwo. Tam som něgajšnu manźelsku zmakał a z togo stej wurosłej dwě góleśi. A pótom som źěło w Pódstupimje namakał. To jo mě lubjej było, dokulaž jo blisko do Bórkow. Som how źěło pytał, ale njejo dejało byś. Tak wót togo casa pśecej do Bórkow pśijězdźujom, źěłam, coš jo notne, abo som jano how a póžywam tu naturu.