ShowEpaper

ShowEpaperD

POKIWY

4. meje I 19 hodź.

Čitanje z romana »Johann Zautes­ Lebensfahrt: die Geschichte­ meines sorbischen Urgroßvaters, nach seinen Aufzeichnungen erzählt«.

Wosadny dom ewangelskeje cyrkwje w Gersdorfje pola Zhorjelca­, Oberdorf 1

9. meje I 18 do 24 hodź.

Kamjenska nóc cyrkwjow

a muzejow

8.-10. meje

Łužiske ptački ličić

Kóžde lěto spočatk meje přeproša organizacija za přirodoškit NABU na ličenje ptačkow po cyłej Němskej. Jednu hodźinu dołho móžemy so akciji na balkonje, w zahrodźe abo w parku akciji přidružić a Łužiske ptački ličić.

Dalše informacije namakaće na internetnej stronje  www.stundedergartenvoegel.de.

12.5. /18 hodź.

Přednošk z interaktiwnymi elementami w rjedźe »Sorabistika po puću« Serbskeho instituta: »Serbske mjenja we łužyskem a lokalnem konteksće / Sorbische Namen im Lausitzer und im lokalen Kontext« (dr. Kito Kśižank)

Městno: Jěchanski dwór »Müller« Bošecy, Hłowna dróha 4

17. meje I 10-18 hodź.

Mjezynarodny dźeń muzejow – darmotny zastup a wjedźenja přez muzeje we Łužicy a dru­h­dźe

20. meje I 19 hodź.

Přednošk: Dwaj němskej stataj w UNESCO-programje »Čłowjek a biosfera«.

Přednošk přepytuje politiski kontekst a so měnjacy wuznam biosferowych rezerwatow za přirodoškit wot 1970tych lět hač do dźensnišeho. Z politiskim přewrótom dožiwichu biosferowe rezerwaty rozmach – jako buchu centralny element w programje narodnych parkow pózdneje NDR. Tež biosferowy rezerwat Hornjołužiska hola a haty – wot UNESCO před 30 lětami připóznaty – ma so w tutym konteksće widźeć.

Dom tysac hatow w Stróži

21. maja I zeg. 17:00

Podiumowa diskusija a źěłaŕnicka »Serbska rěc w medijach« – Kak mógu byś serbska rěc a serbske temy wěcej widobne a słyšabne w regionalnych medijach? (projekt SROKA: Serbsku rewitalizciju organizěrowaś, koordiněrowaś a analyzěrowaś)

Chóśebuz, kafeterija Dolnoserbskego gymnaziuma

24.5. I 20 hodź.

Koncert žónskeho ansambla Jarobinka­ jako serbski přinošk składnostnje Dnja wotewrjenych cyrkwjow, Ewangelsko-metodistiska cerkwja w Choćebuzu

23., 24. a 25. maja I stawnje zeg. 21

Błośańska noc powěsćow

»Myšyn impossible abo Wanka, Janek a te tśi njemóžnosći« woglědarje­ mógu se zasej wja­seliś na wjele powěsćowych figurow­, na stare a nowe spiwy, wjasoły ruš, muziku a reje.

Bórkowy, pód Bismarckowem tormom

29. meje I 20 hodź.

Filmowy festiwal NEISSE NYSA­ NISA, Serbski filmowy wječor z třomi twórbami: »Die Wendische Schifffahrt«, »Jako šće wódni mužojo běchu« a »Serb­ska utopija 3«. Přizamknje so rozmołwa z rěžiseromaj Romanom Pernakom a Erikom Šyškom­.

Kamjentny dom/Steinhaus e.v., Budyšin

29.-31.5.

Budyske nalěćo, swjedźeń w sprjewinym měsće

31. meje I 16:30

Prezentacija wuslědkow žónskeho spěwneho kursa »Běły hłós a serbske spěwy« w Serbskim ludowym­ ansamblu w Budy­šinje

až do 29. maja

Wustajeńcu w Pódstupimje, kótaraž­ pokažo mólaŕstwo, grafiki­ a kreslanki Helle Stoleccyc­ a akwarele Anne M. Kempe, móžośo se w maju woglědaś wót pónjeźelego až do pětka. Wóna jo wiźeś w bramborskem krajnem sejmje, we foyerje Ministaŕstwa za wědomnosć, slěźenje a kulturu.

hač do 12. junija

Pućowacu wustajeńcu »Swoboda kiwa! Serbja a mjeńšinowe prašenje po 1918« móžeće sej hišće hač do srjedź junija w Serbskej kulturnej informaciji na Póstowym naměsće w Budyšinje wobhladać.

Jako so europska zemjepisna karta po skónčenju Prěnjeje swětoweje wójny znowa rjaduje, rěka spočatk 1919 z wulkej nadźiju »Swoboda kiwa!«.

Pućowaca taflowa wustajeńca Serbskeho instituta prezentuje wjeršk serbskich narodnych prócowanjow mjez swětowymaj wójnomaj. Při tym stajane prašenja za kolektiwnym samo­postajowanjom, za tolerancu a wurunanjom zajimow mjez mjeńšinu a wjetšinu su hač do dźensnišeho aktualne.

hač do 14. junija

Wustajeńca »Landschaftszeiten« pokaza štyri modele krajinow kołowokoło łužiskeje wuhloweje­ jamy: cykliske ratarske dźěła na serbskim burskim statoku w lěće 1900, wudobywanje brunicy, plany hoberskeho wólnočasneho parka »Karl-May-Land« na nasypnišćach a nowy poměr mjez čłowjekom a přirodu w škitanej krajinje Sprjewiny doł. Kolektiw recherchepraxis­ je za wustajeńcu ze serbskimi wěcywustojnymi kaž tež z wuměłcami hromadźe dźěłał.

Městno: Kufa Wojerecy, foyer (Kulturfabrik, Braugasse 1)

Mejemjetanja (wuběr)

▶ 3. meje w Radworju

▶ 16. meje we Wotrowje

▶ 17. meje w Njebjelčicach a Worklecach

▶ 8.-10. meje w Pančicach­Kukowje

▶ 30. meje w Bukecach

▶ 30. meje w Budyšinje (w kulturnej zahrodźe Serbskeho ludoweho ansambla)

RÓČNICY

› 1. meje 1951

bu Institut za serbski ludospyt załoženy, z kotrehož wuńdźe w lěće 1992 Serbski institut­

› 8. maja 1891

jo se naroźił w Dubjem Fryco Grěšeńc, ceptaŕ

› 9. meje 1966

zemrě w Šěrachowje Filip Jakubaš, wučer a słownikar

› 20. meje 1891

zemrě we Wienje Jan Pětr Jordan, slawist, literaturowědnik a ludowědnik

› 22. maja 1981

jo zamrěł w Chóśebuzu Fryco Kitlaŕ, ceptaŕ a ludowy wuměłc

› 30. meje 1871

narodźi so w Pančicach Mikławš Andricki, duchowny, spisowaćel, publicist, redaktor a přełožowar